znamost . info

Známost

přátelství, láska a sex

Láska

Je mnoho forem lásky. Láska existuje ve všech kulturách, avšak liší se formy jejích projevů i způsob jejího pojmenování a interpretace. Význam pojmu se velmi liší i v individuálních pojetích jednotlivými lidmi, protože vnímání lásky je velmi závislé na osobních vlastnostech a osobní zkušenosti. Přesto bylo učiněno mnoho pokusů, jak lásku definovat.

Kladný, silný emocionální vztah k osobě, ideji nebo věci, v některých podobách přecházející až k obecnějšímu ztotožnění s altruistickými morálními hodnotami. Může být také součásti diagnostické bipolární škály Láska – nenávist (podle Psychologického slovníku Hartlových)[1]

Vztah mezi dvěma lidmi charakterizovaný silnou citovou vazbou, nezištností, stálostí, vytrvalostí, odpovědností a vzájemnou věrností. Stadium, které může navazovat na stav zamilovanosti a přitažlivosti. V přeneseném významu též vztah ke skupině lidí, idealizované osobnosti nebo ideji, který je tak silný, že jedinec klade sebe a své zájmy až na druhé místo. Ve třetím významu je Láska totožná s romantickou zamilovaností. (Sociologický slovník, Jan Jandourek)[2]

Láska je cit. O citech se nedá moc říct ani se nedají ovlivnit rozumem, prostě tady jsou. Prostě najednou zjistíš, že ti na někom záleží, že mu přeješ jen to nejlepší, že chceš být v jeho blízkosti, že máš radost, když on má radost. (Martin Vopěnka)[3]

Australský psycholog J. T. A. Condon (1993) lásku charakterizoval v rámci své teorie vazby (attachment, v češtině se překládá též jako přilnutí). Lásku charakterizoval těmito snahami:[4][5]
o druhém něco vědět
být s ním ve vzájemné interakci
vyhnout se odloučení nebo ztrátě
ochraňovat
uspokojovat neboli sytit potřeby druhého člověka

Americký psycholog Robert J. Sternberg vytvořil typologii založenou na třech základních rozměrech lásky:[6][4]
intimita, vzájemná blízkost (intimacy)
vášeň (passion)
vzájemná oddanost (commitment)

Na tomto základě rozlišoval 8 stavů:


neláska (nonlove, nepřítomen žádný základní rozměr)
zalíbení (liking, přítomna intimita)
zamilovanost (infatuated love, přítomna vášeň)
prázdná láska (empty love, přítomna oddanost)
romantická láska (romantic love, přítomna intimita a vášeň)
přátelská láska (companionate love, přítomna intimita a oddanost)
osudová láska (fatuous love, přítomna vášeň a oddanost)
dokonalá láska (consumate love, přítomny všechny tři rozměry)

Přátelství

Přátelství je klasifikováno jako vztah velmi významný pro socializaci dítěte i jeho kognitivní vývoj. Vývoj přátelství se v průběhu ontogeneze (vývoje) mění.


Předškolní věk a raný školní věk - typickými znaky dětských přátelství je důraz na společnou činnost, vyhledávání uspokojení vlastních potřeb a posílení vlastního statutu. Vztahy bývají často krátkodobé.
Starší děti a adolescenti - ty naopak charakterizuje sdílení hlubších zájmů i citů, péče o druhého a jeho potřeby. Vztahy jsou relativně trvalé; snesou i krize a rozpory.

Sex

Pohlavní styk (sexuální styk / sex) je úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy pro reprodukci a též pro sexuální radost.

Termíny „pohlavní styk“ a „koitus“ (soulož) se používají v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální. Jiná zvířata, např. sumec velký a většina obojživelníků se reprodukuje sexuálně, ale víc využívá externí oplodnění.

V širším kontextu může termín „pohlavní styk“ označovat i různé sexuální aktivity, nejen samotný koitus.

Pohlavní styk je spojován s různými zákony a etickými pravidly. Detaily obsahuje článek sexuální etika.

V některých společnostech je považován za jedinou „přijatelnou“ sexuální aktivitu koitus, případně jen aktivity přímo směřující k rozmnožování. Relativně striktní určení toho, co je „přiměřený“ a „nepřiměřený“ sexuální styk si určily téměř všechny lidské společnosti. Toto určení mohlo například zahrnovat zákaz některých specifických pozic, zákaz styku mezi partnery bez oficiálně uznaného svazku (manželství), nebo v manželství, ale ne ve vzájemném (cizoložství), zákaz sexuálního styku s blízkým příbuzným (incest) a zákaz styku během menstruace ženy. Některé společnosti ale naopak připouštěly například homosexualitu nebo uznávaly sexuální styk jako způsob uctívání božstev (chrámová prostituce).

Většina zemí stanovila věk dospělosti – nebo minimální legální věk pro pohlavní styk.

Sexuální styk s osobou proti její vůli se nazývá znásilnění a je považován za vážný zločin ve většině kultur. Některé kultury ale nepovažují za znásilnění vynucený styk v manželství.